Dnes má spolek přes 160 000 členů, 42 žup a 1063 jednot
V neděli 16. února to bude 163 let, co Miroslav Tyrš společně s Jindřichem Fügnerem v Praze založili v roce 1862 Tělocvičnou jednotu pražskou. Záhy přijala název Sokol se znakem sokola v letu jako symbolu síly a volnosti. Za dobu své existence byl Sokol třikrát zakázán. Vždy se ale zase dočkal opětovného obnovení. Naposledy po sametové revoluci. Dnes má sokolské hnutí přes 160 000 členů, 42 žup a 1063 jednot.
16. února v roce 1862 byla také neděle. V 9 hodin dopoledne se v reálce v Panské ulici sešlo zhruba osm desítek členů budoucího spolku na ustavující schůzi. V tělocvičně Malypetrova ústavu založili Sokol Pražský. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner a náčelníkem cvičitelstva Miroslav Tyrš. O této zprávě referovaly obratem Národní listy. K sokolským myšlenkám se přihlásily přední osobnosti tehdejšího uměleckého a kulturního světa, například Jan Evangelista Purkyně, Mikoláš Aleš, Jan Neruda nebo Karolina Světlá. A právě ta později při svěcení sokolského praporu od Josefa Mánesa 1. června 1862 pronesla dnes se Sokolem neoddělitelně spjatá slova „V zdravém těle zdravý duch“.
„Je jen těžko uvěřitelné, co všechno si Sokol za 163 let své existence zažil a čím prošel. Třikrát byl zakázán. Nejdřív rakouskými úřady v roce 1915, pak nacisty, kteří v říjnu 1941 pozatýkali na 1500 sokolů a deportovali je do koncentračních táborů. Sokolové se totiž aktivně zapojili do protinacistického odboje za protektorátu. Mnozí za to zaplatili cenu nejvyšší. Poté přišel zákaz Sokola za komunistů v roce 1956. Sokolské hnutí se ale vždy zvedlo a stejně tak se obnovilo i po pádu komunistického režimu v roce 1990. Také máme radost, že hnutí v posledních letech kontinuálně roste a sílí. Momentálně čítá přes 160 tisíc členů ve 42 župách, které zahrnují 1063 jednot po celé zemi. A také nesmíme zapomenout na sokolské organizace v zahraničí, těch je nyní 17 ve 14 zemích,“ uvádí Martin Chlumský, starosta České obce sokolské, a dodává: „Naším cílem je vést Čechy k pohybu a společné aktivitě skrze naše projekty. Cílíme jak na ty nejmenší děti, pro něž je projekt Se Sokolem do života, tak na jejich rodiče i prarodiče. Sokolskou myšlenkou je propojovat generace, ale taky národy. Letos si to připomeneme při oslavách 100 let Tyršova domu, který se v květnu stane centrem oslav pro širokou veřejnost.“
Sokolové si připomenou spolu se svým vedením 163. výročí vzniku uctěním památky Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera na hřbitově v Praze na Olšanech, u sokolské hrobky ve Strašnicích a u sochy Miroslava Tyrše před Tyršovým domem. Zároveň si sokolové připomenou výročí hromadným odběrem krve, který v rámci projektu Sokolská kapka krve proběhne 28. února v Tyršově domě.
ZDROJ: sokol.eu
Přidejte odpověď